Jiří Suchý - jeden z nejlepších sportovců TJ Sokol Maxičky

Rozhovor

TJ Sokol Maxičky přináší rozhovor s jedním ze svých nejlepších sportovců. Jiří Suchý, je nejenom skvělý sportovec, ale i chovatel závodního plemene - Evropského saňového psa. Jiří Suchý začal závodit od roku 1995, a to se svým psem tzv. "čechohorákem". Má mnoho závodních zkušeností, a to i ze zahraničí např. Aljaška, Francouzské Alpy, Švýcarsko nebo Maďarsko.

Ahoj Jirko, na začátek by bylo dobré kdyby jsi se lehce představil.


Jmenuji se Jiří Suchý bydlím na Vysočině a s mojí ženou Lindou máme šest psů.

Tvé jméno je v českém i světovém mushingu už celkem profláknuté, můžeš nám shrnout své úspěchy?

Se psy závodím od roku 1995. Devětkrát jsem vyhrál Mistrovství republiky v canicrossu a mám 17 medailí z Mistrovství Evropy a 1 z Mistrovství světa.

 

Kterého úspěchu si vážíš nejvíce a čeho by jsi chtěl ještě dosáhnout?

Rád vzpomínám na všechny závody, kde se sejde dobrá parta lidí, je pěkná trať v pěkné krajině a příjemná hospoda.

Vážím si medaile z ME v Děčíně, kde jsem po prvním dni byl na čtvrtém místě, ale druhý den se mi podařilo zvítězit a celkově vyhrát.

Taktéž vítězství na Pireně mě těší, zde jsem porazil legendu mushingu Lenu Boysen Hilestad. Pirena je zimní závod ve španělských a francouzských Alpách, kde se závodí ve dvou disciplínách - spřežení a skijoring.

Chtěl bych ještě jednou vyhrát MR v canicrossu a porazit nory a švédy na sněhu. 

Věnuješ se snad všem disciplínám - canicrossu, bikejöringu (Bkj), scooteru (SC) s jedním i dvěma psy, skijöringu (Skj) i spřežení. Která z těchto disciplín tě baví nejvíc a proč?

Mám rád všechny jmenované disciplíny, každá má něco do sebe. Na suchu mám nejradši scooter2. Super pocit, když úplně letíme, do zatáčky jedeme smykem a oba psy "jdou" naprosto stejně. Ale úplně nejlepší jsou závody na sněhu v jakékoliv disciplíně.

Jsou mezi disciplínami rozdílné nároky na výkon tvých psů? Všichni psi se nehodí na všechny disciplíny, ne?

Dobrý pes zvládá všechny disciplíny dobře. Pokud ale chci, aby byl pes v jedné z disciplín opravdu dobrý, tak se s ním věnuji při tréninku jen jedné z nich. 

Jasně že jsou psi co mají raději rychlost. Těmto psům více vyhovuje Bkj. Nebo některému se nechce pracovat solo, pro toho je nejlepší SC2.

Také psy chováš. Závodíš pouze s vlastním odchovem nebo psy nakupuješ?

Chovám psy plemene ESP (Evropský saňový pes). Máme doma 2 linie. Jednu vlastní s příměsí krve ČHP (Český horský pes). Druhá linie je původem od Zdeňka Koláře (jeden z prvních českých chovatelů úspěšných psů plemene ESP).

Jaké máš nároky na výběr psa?

Pes se mi musí líbit svým výkonem, projevem, vlastnosmi, cvičitelností a fyzicky. 

Jak trénuješ na jaře, jak na podzim a jak v zimě? Má to jasný řád?

Já netrénuji. Já se projíždím se psy po loukách a lesích.

Projíždky mě baví, takže jezdím celý rok. Není nic hezčího než například nedávná projížďka v 7 ráno na Horních Mísečkách, kdy jsem se psy vyjel a stihli jsme společně východ slunce. Tomu se nedá říkat trénink :-)

Četnost a vzdálenost projížděk závisí na závodech, kterých mám v plánu se zúčastnit.

V létě jezdím na kole, ale převážně na koloběžce, v zimě na běžkách nebo saních. Velký adrenalin je, pokud zapřáhnu za koloběžku své 4 psy. 

Měříš tréninky na kilometry a nebo na čas?

Při jízdě se psy kilometry měřím. Zajímá mě kolik kilometrů naběhají za sezónu a jakým tempem. Minulou sezónu naběhali psi přibližně 2000 km.

V  případě přípravy na sprintovou vzdálenost (od 3 - 6 km) se pohybuje naše průměrná rychlost přes 30 km/hod. Hovořím zde o koloběžce se dvěma psy.

Na midy (střední vzdálenosti např. 40 km) trénuji na čas. Znamená to, že je jedno kolik kilometrů psi ujedou, ale jak dlouho budou pracovat. To jsou pak tréninky třeba okolo  2 hodin.  

Dříve jsi jezdil i střední tratě (mid) jak v na podzim, tak v zimní sezóně, proč už v této kategorii nezávodíš?

Při midu se delší dobu projíždím a pořád jedu svižným tempem. Prostě pěkný výlet. Dnes se mi hodí více ježdění sprintu a to z více důvodů. Jízda mi trvá kratší dobu a tak jsem víc doma s dětmi. Ve sprintu je také vyšší konkurence a to se mi líbí. 

Myslíš si, že můžes s jedním psem jezdit kvalitně mid i sprint?

Myslím, že to možné je. V jedné sezóně jsem v ČR vyhrál všechny midové závody a také jeden sprintový (více jich nešlo stihnout).

Jak připravuješ sám sebe? Zbývá ti na to vůbec ještě čas?

Na canicross se připravit musím, běhat bez tréninku nejde :-) Ostatní disciplíny jsou jezdecké a největší podíl na dobrém výsledku mají psi. Proto se věnuji nejvíce jim a jejich přípravě.

Ale zpět k mému tréninku, snažím se maximálně zrychlovat. Můj nejlepší domácí trénink jsem zaběhl na 5 km trati tempem 2,51 min/km. 

Která z mushingových disciplín si mylíš že je fyzicky nejnáročnější?

Myslím, že nejnáročnější je canicross. Je potřeba opravdu trénovat a běžet se musí i z kopce. V jiných disciplínách se vždycky kousek svezeš. Hodně náročný je i Skj1, tam se musí taky makat.

Letos jsi získal bronz ve štafetě na ME a stříbro ve štafetě na MS. Co to pro tebe znamená?

Štafety mám moc rád. Na MS a ME je to pěkné jak držíme spolu a bojujeme proti ostatním štafetám z jiných zemí. Všichni fandí a je parádní a soutěživá atmosféra. Já ve štafetách běhám. 



Díky za rozhovor a teď hurá na sníh.

 

Fotogalerie:




© 2024 Canicross.cz by WebLogico s.r.o.