Junioři - Jan Burian a Šimom Navrátil

Kolik Ti je let a odkud jsi, případně kde trénuješ?

Honza: Je mi 14 let a bydlím na okraji Starého Plzence v domě přímo u lesa, takže mám ideální tréninkové podmínky.

Šimon: Je mi 11 let, bydlím v Ostravě a s border kolii Charmen běháme canicross za Musching team Ostrava.

V letošní sezóně předvádíš kvalitní výsledky, jak dlouho už canicrossu věnuješ?

Honza: Děkuji. Canicrossu se věnuji již od 3 let, kdy jsem poprvé absolvoval dětský závod Mini Trophée, který je součastí Trophée des Montagnes.

Šimon: Canicrossu se věnuji krátce, od podzimu 2013, kdy jsem běžel svůj první závod v Ostravě. Pak následovaly další závody v podhůří Beskyd a dva pohárové závody Hills cup a Nativia Challenge.

Honza: Běhám buď s maďarským ohařem Mikešem anebo s anglickým pointrem Olinkou, ale více běhám s Mikešem. Sice to není žádný velký tahoun, hlavně v létě, kdy je mu vedro, ale myslím si, že třeba na Trophée záleží i na dobrém běžci (loni vyhrál Holanďan s pointrem). Olinku a Mikiho jsme si vybrali proto, protože se nám velice líbí čistokrevní ohaři.

Šimon: O borderku Charmen se dělím s tátou Jardou, který kromě canicrossu běhá i dogtreking. Letos na Horské výzvě v Jeseníkách obsadili třetí místo.

Jak často canicross trénuješ? Pomáhá Ti s tréninkem někdo?

Honza: Canicross v plné sezoně trénuji 2x až 3x za týden. Ano, s tréninkem mi velice pomáhají rodiče, kteří zrovna, když jsem třeba ve škole, mi trénují psa.

Šimon: S Charmen trénujeme jednou týdně pod vedením Kateřiny Bluchové a Kristiny Fryzové, které mají velkou zásluhu na propagaci canicrossu v Ostravě.

Uvidíme Tě v letošní sezóně závodit i v jiných kategoriích? (bike, scooter, ski)

Honza: Pokud už nebudu mít na podzim chuť běhat canicross, protože se vyběhám v létě, a pokud by se tak stalo, tak mě uvidíte na scooteru nebo kole, a když bude v zimě sníh, pokusím se odjet i pár skijoringů.

Věnuješ se ještě jinému sportu kromě canicrossu?

Honza: Ano, věnuji se běhu v terénu (crossu), atletice, kde běhám dlouhé distance (3000m), dále pak orientačnímu běhu, běhu na lyžích a v minulosti jsem se věnoval rychlostní kanoistice, ale stejně ze všeho nejvíc mě baví právě canicross.

Šimon: V AK SSK Vítkovice se věnuji atletice. Letos se mi podařilo již potřetí  probojovat do finále Čokoládové tretry, která se běží v rámci Zlaté tretry Ostrava. Taky mě baví lezení na umělých stěnách a  hraju fotbal.

Co se Ti na canicrossu líbí?

Honza: Na canicrossu se mi líbí, že mám skvělého par­­táka, který se mnou vždy jde s radostí zaběhat.

Šimon:  Canicross je týmový sport, ve kterém záleží na dokonalé souhře běžce a psa a také se běhá v přírodě a to se mi líbí.

Chtěl by ses nominovat na ME 2014 do Francie a reprezentovat ČR?

Honza: Ano, chtěl, ale nevím jestli tam ve své kategorii udělám díru do světa, protože budu mezi závodníky zřejmě nejmladší.

Který závod byl doposud pro Tebe nejtěžší a proč?

Honza: Nejtěžší závod pro mě byla lo­ňská Trophée, protože všechny naše etapy byly 2x delší, než kdy jindy, a k tomu jsem první 3 etapy odběhal s naší dvanáctiletou Dorou a navíc po celou dobu závodu bylo tropické vedro.

Šimon: Ze závodů canicrossu, které jsem běžel, byl nejtěžší v Brně Ořešíně pro svou kopcovitou trať.