V jakém roce jsi začal/a s mushingem a kdo Ti v začátcích radil?

Jiří Suchý: S mushingem jsem začínal v roce 1995, tento rok jsem se účastnil svých prvních závodů v bikejöringu (jiná kategorie s jedním psem se v tu dobu nejezdila). V začátcích mi radili členové klubu Českého horského psa, kteří začínali s mushingem kolem roku 1979.

Martina Štěpánková: S mushingem jsem začala v roce 2002, kdy jsem startovala na mém prvním závodě v kategorii canicross  v Hustopečích u Brna. Z počátku mně nikdo neradil, snažila jsem se dívat kolem sebe, co kdo používá za vybavení  a co všechno je potřeba pro závodění.

Veronika Navrátilová: Začala jsem jezdit v roce 2007, 2008 jsem jela první závod v kategorii BKJ.  Začátky probíhaly metodou pokus omyl. Info na internetu nebylo vůbec žádné a v Brně, kde žiji, se tomu moc lidí nevěnovalo. Až na druhých závodech jsem se setkala s Levíčkovými, kteří bydlí kousek za Brnem, takže jsem měla možnost vidět, jak se pracuje se závodními psy.

Kolik psů jsi za svou kariéru již připravil/a na zapřahání (prosím jméno a plemeno)?
 

Jiří Suchý: Dan, Kelt, Cirda, Kendy, Ciro ( všichni ČHP), Majk (půjčený Sibiřský husky), Alína, Besina (kříženci ČHP a NKO), Šmudla (vořech), Bajča, Píďa, Bzuk, Ťukyna, Pajda, Katy, Špunt, Mia (všichni ESP).

Martina Štěpánková: Začínala jsem se svým americkým pitbulem Dakem, kterého bavili veškeré disciplíny spojené s tahem, s ním jsem se dokázala probojovat mezi ty nejlepší canicrossaře. Později to byl můj první evropský saňový pes Pinky, následoval jeho syn Clif, Nick a Terri plemeno ESP.

Veronika Navrátilová: Díky následné možnosti pracovat s Levíčkovic psy jich bylo poměrně hodně. Takže jmenovitě - ročci: Eimy, Engi, Elis, Elf, Garry, Gandi, Dump. Mimo to jsem si zacvičovala Barryho, Berušku, Breez, Tequilu, Fintu do individuálu a dalších osm jsem trénovala do spřežení . Byli to kříženci – většinou 50% ohaře, 50% alaskan. Fajn škola
S mými psy už to potom bylo mnohem snadnější: Kaila (husky), Indy (EH), Cora + Meri (ESP) – moje současné fenky, se kterými závodím.

Můžeš nám prosím sdělit tvé úspěchy v mushingu v posledních 5ti letech (medaile MČR,MS,ME)?

Jiří Suchý:
MČR: 2009 CCM 2.místo
          2010 CCM 2.místo
          2011 CCM 3.místo
          2012 SC1 2.místo
          2013 SC2 2.místo
          2014 SC2 3.místo
ME:    2011 CC štafety 3.místo
          2013 CCM 4.místo
          2014 CCM 3.místo
MS:    2013 CC štafety 2.místo

Martina Štěpánková: Podzimní sezóna:  3x Mistryně Evropy (2011,2012,2014 v kateg.canicross) , 2x Mistryně Světa (2011,2013 v kateg.canicross,scooter),  3x Mistryně republiky (2012,2013,2014 v kateg.canicross,scooter) Zimní sezona:  2.místo na ME (2010 v kateg.skijoring), 2.,4.,4.místo na MS (2011 v kateg.skijoring, pulka,kombinace), 1x Mistryně republiky (2010 v kateg.skijoring)

Veronika Navrátilová: 3.místo MČR 2012 (SKJ2), 3.místo MČR 2013(SC2), 1.místo MCŘ 2014 (SC2), 1.místo MSR 2014 (SC2),  zlatá štafeta ME 2014 (SC2).

V jakém věku je pes, kterého poprvé zapřaháš? A jak první zápřah probíhá?
 

Jiří Suchý: Poprvé zapřahám psa přibližně v 7 měsících. Při prvním zápřahu se snažím hlavě psa zvyknout na postroj, tak aby se z toho nesnažil vyvléknout, aby postroj nekousal a byl relativně v klidu. Většinou se psem běžím, protože se dá nejrychleji k psovi dostat, když by byl problém. Vzdálenost určuju na základě toho, jak je pes soustředěný a hlavní je aby z toho měl radost. Většinou je to tak 500m-1km.
 

Martina Štěpánková: Většinou poprvé zapřahám štěňata okolo 7-8 měsíce. Do této doby preferuji, aby měli dostatek pohybu  navolno. Jak při procházkách, tak i když trénuji dospělé psy, tak je beru s sebou a i toto je pro ně dobrá škola.
Při prvním zápřahu dostanou postroj a běží se mnou trasu do jednoho kilometru. Záleží na každém jedinci. U některého psa, který se třeba ještě pořádně nesoustředí na běh, je dobré použít psího „předběžce“. Jiný dokáže běžet krásně sám hned od prvního zápřahu.

Veronika Navrátilová: Postupuji poměrně pomalu. Zapřahám v jednom roce na cca kilometr.  Není třeba nikam spěchat, evropáci mají tahání v genech, takže to jde skoro samo. Navíc mají v dospělosti 30kg a více, dlouho rostou a některé dlouhé kosti jsou hotové až kolem dvanáctého měsíce věku. Mým cílem je, aby vydrželi dobře závodit do vysokého věku.

Jak postupuješ dále? Věk psa v návaznosti na navyšování vzdálenosti.

Jiří Suchý: Od těch 7 měsíců psy zapřahám podle toho, jak jsou doma moc divocí. Když mají dost energie klidně až 3x v týdnu. Jinak štěňata jsou přítomna zapřahání dospělých psů a absolvují s námi trénink na volno. K přidávání vzdálenosti mladým psům přistupuji velmi individuálně, podle toho, jak se konkrétní pes dokáže soustředit na práci a jak moc nebo málo vyčerpaně vypadá po tréninku. V 1 roce věku psa už jsem zatím všechny své dosavadní, měl připraveny pro podzimní závody (do 6km). Během celé přípravy mladých psů je beru běhat na volno, běh, koloběžka kolo. Pro fyzičku psa ideální.

Martina Štěpánková: Okolo prvního roku s nimi začínám pravidelně pracovat - zapřahat ,pilovat odbočování, předbíhání se na trati, postupně navyšuji vzdálenost cca po 500m. Vždy sleduji na psovi, jak zvládá postupné navyšování metrů, kilometrů v tréninku a podle toho buď ubírám nebo pomalinku natahuji vzdálenost tréninku. V 1,5 roce by měl zdravý trénovaný pes bez problémů zvládnout uběhnout  trať minimálně okolo 5km.

Veronika Navrátilová: Kolem třinácti měsíců začnu navyšovat vzdálenost na cca 3 km. Hodně pracuji s mrtvou zátěží a učím je pracovat silově, neflákat se.  Na začátku podzimu je potom učím předjíždět a navyšuji vzdálenost na 5 km a začátkem podzimní sezony jsou připravení na první závody.

Zkus prosím stručně popsat, co je u začátků zapřahání důležité. Co neopomenout?

Jiří Suchý:  Nejdůležitější je podle mne rozpoznat psychiku psa a dělat to tak, aby ho zapřahání neodradilo. Pes vám musí plně důvěřovat. Důležité je také sledovat okolní teplotu při tréninku, pokud se pes v zápřahu přehřeje, může ho to od dalšího tahání odradit. Vhodné je v teplých dnech (nad 15 stupňů) psu před, během i po tréninku dopřát ochlazení ve vodě (některé typy psů mohou potřebovat ochlazení i ve větší zimě – je to individuální). Dál je určitě vhodné jezdit po měkčích cestách, aby si psi neodírali packy, což by je u běhu mohlo bolet a opět je to odradit od dalšího běhu. Ještě bych dodal jednu důležitou věc. Postroj=práce. Psu tedy postroj nandávám těsně před zápřahem a sundávám ho ihned po ukončení tréninku.

Martina Štěpánková: Rozhodně záleží na počasí, v kterém se zapřahá. V teplém počasí se velké množství psů přehřívá, je důležité je dostatečně před výkonem zavodnit, dostat do nich tekutiny, případně je namočit a vybírat si terén, kde nesvítí přímé slunce (les, hustější porosty…), případně trénovat v letních měsících brzy ráno, kdy je chladnější vzduch.
Určitě důležité pro správný zápřah je to, aby pejskovi seděl výborně postroj, aby ho nikde nedřel a pes z toho měl dobrý pocit. U nás je několik firem na výrobu postrojů a každému psovi sedí jiny tip a proto je potřeba osobně mu ho vyzkoušet případně se poradit.
Jinak pro mladé a začínající pejsky je také důležité vybírat vhodné terény (vynechat asfalt, ostré kameny,tvrdé podklady..), aby ten pocit z běhu neměli hned po pár zapřazích špatný,bolavý..

Veronika Navrátilová: Ukázat psovi přesně a důsledně co je a není správné. Chválit a vyvarovat se negativních zážitků (např. napadení jiným psem, pády apod.). Nepouštět psy do vysokých rychlostí. Štěňata v té době ještě nemají odhad na to, co zvládnou, takže je třeba hlídat i teplotu, povrch apod.  Zároveň je třeba je naučit řádně silově pracovat i do kopců.

Co při přípravě mladých psů používáš – pouze nohy (běh), koloběžku, kolo případně lyže?

Jiří Suchý:  Ze začátku pouze běhám a to z toho důvodu, že tak dokážu nejrychleji reagovat na jakýkoli problém, který by mohl při tréninku nastat. A pokud vidím, že pes je soustředěn na práci, přecházím na jakýkoliv z výše uvedených náčiní podle ročního období.

Martina Štěpánková: Mě se zatím nejvíce osvědčilo zapřahat mladé psy na canicross. Myslím si, že při canicrosse se naučí pes poctivě tahat, člověk mu totiž víc nepomůže jako třeba na kole, koloběžce, kdy mu může více šlápnout . Musí tahat po celou dobu na maximum. A rozhodně je to snažší i na ovladatelnost při učení odbočování, předbíhání, kdy si pejska můžete stáhnout šnůrou k sobě, kdyby nastal nějaky problem..

Veronika Navrátilová: Kolo nebo koloběžku, případně tříkolku.