Poslední souboje na Trophee des Montagnes

Trať byla zpočátku velmi příjemná, mírně dolů skloněná cestička vedoucí po úbočí kopce, kde bylo možné se kochat krásnými výhledy na v dálce se tyčící pohoří s ledovci. Tato příjemná cestička se však zanedlouho napojila na šotolinovou širokou cestu s mírným, ale na slunci velmi únavným, stoupáním. Pořadatelé nezklamali a dále pro nás připravili velmi příkré stoupání po kamenitém svahu a velmi velmi dlouhé stoupání horskou cestičkou klikatící se na svahu kopce. Tato část tratě prověřila fyzickou zdatnost, vytrvalost a vůli běžců ale i jejich psů, kteří jim do prudkého stoupaní museli pomáhat. Poté co jsme se vyškrábali na sedlo kopce, následoval kamenitý seběh směrem k cíli do lyžařského střediska. Zdání však klamalo a museli jsme ještě vyběhnout krátký, ale prudký, výběh a dále už jen dolů do cíle po široké cestě a na závěr úzké cestičce.

Poslední etapa byla důležitá pro vzájemné souboje. Michal Ženíšek měl hlavní úkol – umístit se jako první žena. Nebylo to ale snadné, protože hned 30s za ním startovala Natalie Pascal a časový odstup v celkovém pořadí se počítal na vteřiny. S velkým vypětím zbytku sil se Michal vzmužil a první ženu porazil v této etapě i celkovém pořadí.

Další sledovaný souboj předváděli oddílový předseda Petr Toncar, naše nejlepší žena Ivana Velkoborská a veterán Roman Čermák. Galantnost mužů se projevila i v této etapě a prvenství v tomto souboji přenechali Ivče, která se v celkovém pořadí žen umístila na krásném třetím místě. Petr s Romanem bojovali do posledních metrů a v celkovém pořadí celého závodu, kdy se odběhlo bez mála 60 km, byl mezi nimi časový odstup 32s, což během jednoho závodu znamená jen několik desítek metrů. Tento souboj nakonec vyhrál Roman a doufá, že porážka předsedy nebude mít negativní důsledky na jeho postavení v oddíle. Výsledkem pro nás ostatní je hezký pohled do celkových výsledků, kde jsou za sebou seřazeni tři čeští reprezentanti.

V dalším pořadí mezi sebou bojovali Alena Stibalová a Linda Suchá. Linda v závěrečném středisku zaútočila a rychle snižovala náskok Alči z předchozích středisek. I přes velikou snahu Lindy a Bajči se nepodařilo rozdíl v celkovém pořadí smazat. V závěrečné etapě pomohla Alče s Merin přes cestu běžící liška, která donutila Merin zrychlit a Alča za ní chvilku vlála, i když cesta vedla do kopce.

Poslední vzájemný souboj probíhal mezi Markétou Vyskočilovou a Pavlem Ženíškem. Markéta olepená tejpy všech barev okolo obou kolen nakonec útok Pavla odrazila a statečně dokončila závod o jedno místo před Pavlem v celkovém pořadí.

Naše republika měla také zastoupení i v dětské kategorii, kde Honza Burian vyhrál závody v tomto středisku a byl vyhlášen i jako nejúspěšnější dětský účastník celého závodu. Jeho otec bojoval v kategorii mužů, kde se postupně zlepšoval až na konečné 9. místo v kategorii.

Pří závěrečném ceremoniálu byl na stupně vítězů pozván i náš nejlepší běžec Jirka Suchý, který bohužel nemohl kvůli zranění z páteční noční etapy závody dokončit. Ze závodu odstoupil z postu na stupních vítězů.

Po závěrečné etapě vládla v celém týmu dobrá nálada z dokončení takto náročných závodů v krásném prostředí francouzských Alp. Večer ovládly sýry a víno. Mírným zklamáním byly nedostatky při časomíře a sestavování výsledkových listin, a tím způsobené dlouhé čekání na výsledky jednotlivých etap i výsledků celkových. Michal ještě teď oplakává kšiltovou čepici, kterou měl získat za třetí místo ve středisku kde závody končily a díky těmto nedostatkům ji teď nemůže nosit po Plzni a chlubit se sní všem kolemjdoucím.