První zimní závod v letošní sezóně.

V prvním víkendu roku 2014 pořádal TJ Sokol Maxičky závod ve skijöringu a psím spřežení na Horních Mísečkách za podpory firmy Brit.

I přesto, že letošní zima není uplně standartní, sníh je pořád v nedohlednu a v nížinách panují blátivé tréninkové podmínky, závod na Horních Mísečkách se díky jejich lokalitě mohl zázrakem uskutečnit. Mnozí závodníci tomu pořád nevěřili a neustále se dotazovali, jestli podmínky jsou opravdu dobré. Tratě na Horních Mísečkách jsou zkrátka zárukou kvalitního závodění. Kvalitní závodění spočívá v členité trati o šířce 6m, prostorném stadionu umožňujícím hromadné starty, ale především v toliko potřebných rolbách pracujících neustále, a to od prvních vloček a několikrát týdně. Navíc v těchto strojích sedí opravdoví profící, kteří vědí jak perfektní trať připravit, kdy vyrazit a jakým tlakem trať "žehlit".

Letos jsme byli podmínkami přinuceni závodit na 5km dlouhém okruhu. Mělo to i své výhody, neboť závodníci projížděli přes stadion do druhého kola, což zvedalo diváckou atraktivitu. Většině psů toto nečiní žádné potíže a proběhnou do druhého kola jakoby nic. Samožřejmě organizátoři připravili potřebný koridor, aby nedocházelo k nějakým nečekaným zaváháním a závod byl regulérní.

Sobotní počasí přálo a trať byla umrzlá, a to i přes teplotu, která byla pořád nad nulou a přes vysokou vlhkost vzduchu. Toto zdánlivě teplé počasí bylo náročné pro psy a většina závodníků i při zimním závodě své čtyřnohé parťáky namáčela. První kolo proběhlo naprosto bez problémů. Co nám ale činilo velké starosti, byla předpověď na sobotní noc. Meteorologové slibovali vysoký úhrn srážek v podobě děště. Rolba vyrazila na trať asi v 19hod, kdy ještě nepršelo. Bohužel v průběhu noci se předpověď vyplnila a pršelo celou noc a opravdu vydatně.

Během nedělního rána čekalo organizátory mnoho důležitých rozhodnutí. Bylo nutné nejprve obhlídnout stav trati. Trať byla na většině míst v pořádku, ale bohužel v některých úsecích trať nesplňovala organizátorovi představy o kvalitní závodní trati resp. o kvalitních závodech. Pořadatel stál tedy před nelehkým úkolem. Buď závod zrušit a nebo závodníky poslat na né zcela ideální trať. Ale snažil se ze všech sil, aby ani jedna varianta nemusela být uvedena v život, a tak se nakonec přistoupilo ke zkrácení závodu po tratích, které splňovaly požadovanou kvalitu.

A jak se vlastně závodilo?

Našim členům se rozhodně dařilo. Ukázali, že i přes né zrovna příznivou zimu, vstoupili do letošní sezóny opravdu připraveni. Ve skijöringu se dvěma psy obsadili naši členi všechna tři první místa. V pořadí Jiří Suchý, Václava Kuříková a Lukáš Čechura. Skijöring s jedním psem a mužem na lyžích bezpochyby ovládl další náš člen, a to Michal Ženíšek, který si po sobotě přivezl do cíle 3 minuty a 21 vtěřin. Ukázal tímto výkonem, že zde v "jedničkách" chybí minimálně jedna výkonostní skupina. Na krásném třetím místě dojel Sven Czastka. Ženský skijöring patřil také TJ Sokolu Maxičky, když "zlatou medaili" získala Jana Draslarová se psem Vipem a druhá byla Lenka Sedlářová s Chňapem. Naše holky statečně sekundovaly klukům. A podaly opravdu slušný výkon.

Velké díky patří našim partnerům. Především panu Zdeňku Spilkovi ze Skiareálu Špindlerův Mlýn a dále společnostem Brit, Bernard a Spak za jejich podíl na této skvělé akci.

V neposlední řadě všem aktivním členům TJ Sokol Maxičky za reprezentaci a hlavně za přiloženou ruku k dílu. Bez nich by takový závod nikdy nebyl.