Rozhovor s Kamilou Hájíčkovou

O víkendu 15. 11. 2014 jsi vyhrála volbu o nového předsedu TJ Sokol Maxičky. Jaký máš pocit z celkem jednoznačného vítězství?

Míšo, dvě slova… radost a obava. Radost z podpory a důvěry lidí a obava z množství práce, které mě čeká. Nehovořím zde ale o strachu z  množství samotného, ale chci, aby ta práce byla vnímána jako kvalitní a co nejvíce splnila očekávání členů TJ Sokol Maxičky.

Chci rovněž pogratulovat i Ivče a Lindě. Ono totiž, upřímně řečeno, není jednoduché do toho jít. Líbilo se mi, že se členové o volbu aktivně zajímali, neboť jsem obdržela pár emailů, abych se vyjádřila ke svým plánům do budoucna a představám týkajících se klubu.

Kandidovala jsi pouze do počtu nebo jsi o tuto funkci opravdu stála?

Určitým způsobem jsem odpověděla už u první otázky. V životě cokoliv dělám, nedělám pouze do počtu. Vždycky to pro mě musí mít smysl. Pokud bych kandidovala do počtu a neměla plány a chuť, tak by mi chybělo i takové nadšení. A bez toho bych nejenom nebyla schopná zvládat práci, ať už v advokacii či na fakultě, ale ani bych nevyhrála. Hlavně i naši členové by vycítili, že kandiduji jen tak do počtu a nejdu do toho naplno. Myslím, že všechny tři kandidátky měly jasné představy, co dál a makaly bychom všechny stejně. Proto s holkami budeme dál spolupracovat.

Do problematiky a povinností jsi zřejmě již zasvěcena. V loňském roce jsi hodně pomáhala v týmu lidí, co s klubem hýbali a koordinovala jsi nominační Hill's cup. Je přece jen něco z čeho máš hrůzu?

Hrůza je asi silné slovo. Hrůzu mám v životě jenom z létání letadlem :-D Určitým způsobem cítím nervozitu. Nervozitu z toho, co mě čeká, jenže ta nervozita je v minutě vystřídána pocitem nadšení z toho, co se bude dít. Já nemám strach makat a vymýšlet nové věci, zdokonalovat věci a učit se z chyb, slyšet kritiku a pracovat s ní, poslouchat ostatní a pomoci jim při plnění nápadů, shánět peníze a bojovat za náš klub u sponzorů a kdekoliv jinde. Jestli mě jako člověka něco „ničí“, tak to leda tak špatné mezilidské vztahy. Ale domnívám se, že s tím se budu setkávat málo, a když už, tak si s tím určitě nějak poradím :-D

Máš v hlavě nějaké nápady a touhy kam oddíl TJ Sokol Maxičky dovést? Je to přece jen oddíl sdružující nejen sportovce individuálního mushingu, ale i sportovce jiných sportů.

No jééééjej. To víš, že mám v hlavě nápady a touhy kam oddíl TJ Sokol Maxičky dovést. Mám řadu malých, krátkodobých úkolů, které bych ráda splnila, ale také mám v hlavě několik větších koncepčních cílů. Ráda bych je brzy oddílu představila, a v případě, že členy zaujmou, se jich společnými silami snažila dosáhnout.

TJ Sokol Maxičky není ale v žádném případě jenom o předsedovi a jeho přáních a touhách. Je to hlavně o těch lidech. Náš oddíl, jak jsi správně řekl, sdružuje výborné sportovce z různých sportovních odvětví. Což je ohromná věc a nebylo by vůbec na škodu, aby se jejich sportovní zkušenosti a zážitky šířily mezi ostatní členy na různých společných sportovních setkáních. Ideálním stavem by bylo, kdyby při všech sportovních aktivitách oddílu, ale i aktivitách mimo oddíl měli členové velký zájem prezentovat náš klub.

Ale vraťme se k těm představám. Jedním z nejdůležitějších kritérií pro mě je, aby členové měli chuť podílet se na aktivitách klubu. Pokud předseda nemá od členů žádné informace, co by si přáli, co v klubu chybí, jak všechny věci okolo klubu vnímají, těžko se vymýšlí jak dál. Přála bych, si, aby členové Maxiček byli hrdí na to, že patří do našeho klubu, protože jim klub něco přináší. Věřím, že pokud budou spokojení, přidají i rádi „ruku k dílu“.

Mám i několik velkých “hmatatelnějších“ cílů: ráda bych se „dožila“ úspěšného Mistrovství Evropy v České republice, chci upevnit partnerství se Svazem Sportu Psích Spřežení, chtěla bych pozornost zaměřit také více na midové závody.

V neposlední řadě se budu snažit udržet a posílit dobré jméno klubu - jako klubu, který sdružuje opravdu kvalitní a výborné (nebojím se říci nejlepší) sportovce. Zároveň však cítím potřebu v některých ohledech vylepšit současné vnímání našeho klubu. Veřejnost nás vnímá jako „uzavřenou skupinu maxičkářů“.

Chceš něco sdělit členům, potencionálním členům a ostatním závodníkům účastnících se akcí konajících se pod hlavičkou TJ Sokol Maxičky?

Členům bych ráda sdělila to, že klub funguje pro ně a tvoří jej především oni sami. Takže se nebojte kdykoliv na mě obrátit. A já zase na druhou stranu bych měla ráda kolem sebe pevnou základnu lidí, kteří mají chuť udržet akce konající se pod hlavičkou TJ Sokol Maxičky na vysoké úrovni.

Ostatní sportovce bych ráda na naše akce pozvala, ať už se jedná o on-snow či off-snow závody, různé workshopy či setkání. Čím více dalších takových „nadšených bláznů“ do sportu a psů, tím ty akce budou lepší a lepší. A na našich akcích si vždy na své přijdou jak profíci, tak začátečníci. I já musím začít se skijoringem, tudíž Vás zvu nyní na Horní Mísečky v lednu, a začátečníci, nebojte se, já osobně využiju kategorii příchozích :-D.

Díky za rozhovor.