TROPHÉE DES MONTAGNES

Prázdniny začínají pomalu naplňovat své dny a nadšencům canicrossu se blíží termín etapového závodu u nás přezdívaného „Montána“. Letošní ročník přinese několik novinek. Jedna z nich je zvýšený počet startujících a to na 180 závodníků a druhá novinka, na kterou se můžou běžci těšit, je nové středisko, kde se poběží jedna etapa z deseti. A co ještě čeká nadšence tohoto sportu v letošním ročníku Montány? Během devíti dnů musí absolvovat deset náročných etap, pětkrát zabalit a přejet mezi jednotlivými šesti středisky, naběhat přes 70 km, více jak 3500 m převýšení do kopce a samozřejmě 2500 m převýšení při seběhu. Na startu má každý svého soupeře, závodníci uvidí nádhernou přírodu, krásné výhledy na hory, můžou se vykoupat v horském jezírku, obdivovat pestrost psích plemen, užít si skvělou atmosféru mezi závodníky, ale také zažít pořádnou dřinu. V tomto roce se na startu představí 14 národností, to je zatím největší počet v historii Montány. Rok 2014 je pro hlavního organizátora Yvona Lasbleize již 8. ročníkem, který pořádá se svým týmem. Yvon je sám velmi zkušený závodník, aktivně se věnuje jak canicrossu, tak bikejorinku. Mezi jeho úspěchy patří například vítězství TDM v roce 1998, od roku 1999 po současnost se Yvon může v canicrossu pyšnit těmito tituly: 2x mistr Francie, 3x titul mistra Evropy, mistr Evropy ze štafet, 5x vicemistr Evropy. V bikejorinku má za rok 2012 a 2013 dva tituly vicemistra Evropy.

Jak velký je váš organizační tým?

V současné době se tým skládá z 35 lidí. Ale je to samozřejmě více, v jednotlivých střediscích nám vždy nabízí pomoc několik dalších pomocníků.

Kolik času strávíte přípravou tohoto velkého závodu během roku a kolik těsně před jeho vypuknutím?

Přípravu na letošní trofej jsem začal na začátku října 2013. Je to každodenní práce, včetně víkendů, myslím na přípravu pořád, bez přestávky. Když mě něco k závodu či k organizaci napadne, dělám si hned poznámky, abych na nic nezapomněl. V současnosti mám ještě hodně práce, ale brzy půjdu do důchodu, tak to bude příští rok snadnější.

V tomto roce je opět přidané nové středisko (Saint Colomban des Villards). Na co se v něm můžou závodníci těšit a podle čeho střediska vybíráte?

Saint Colomban des Villards je malé zimní středisko Savojských Alp, které nás velmi dobře přijalo. Je tam nádherná krajina, vede tam překrásná silnice, po které se jede Tour de France (col du Glandon). Etapa našeho závodu je celá v lese, je to nejdelší etapa Montány s pravidelným stoupáním a samozřejmě i 5 km klesáním, kde můžou závodníci s potěšením běžet opravdu rychle. Toto středisko mě oslovilo již v roce 2012 k uspořádání canicrossu, navštívil jsem ho, načerpal kontakty a inspiraci a po té se rychle rozhodl k organizaci jedné z etap pro TDM.

Které středisko máte nejraději a proč?

To je otázka, na kterou se mi těžko odpovídá, každé středisko má nějakou výhodu. Ale pokud si člověk zakládá na krajině a přírodní trati, tak mám asi největší slabost pro La Grave.

Vnímáte rozdíl mezi začátky a současnou TDM? (v atmosféře, výkonech, účastnících, psech,…)

Atmosféra zůstala velmi přátelská, to je zásadní. Jinak si myslím, že TDM je v současnosti více uspořádaná než na začátku. Získáváme zkušenosti, díky kterým se dokážeme stále zlepšovat. Výkony jsou velice vysoké, neboť se závodníci připravují. TDM přitahuje stále více canicrossařů, více národností. I psi jsou vysoce výkonní, což je rovněž tím, že jsou na tento specifický závod připravováni.

Co si myslíte o plemenech psů, kteří jsou vhodní na TDM. Všeobecně se dnes používá pro canicross ESP, ale Montána je velmi specifická. Myslíte si, že absolvovat Montánu s ESP je výhoda?

Ideální pes pro TDM je pes, který je výkonný, silný, ale musí být ukázněný při sbíhání, to je nezbytné. Tím, že je neposlušný, může pokazit celý závod. ESP je určitě výhoda, ale je třeba ho následovat bez rizik. Dobří psi jsou také alaskáni a nebo plemena jako je beauceron či lovečtí psi, kteří jsou dobře ovladatelní.

Na TDM fyzioterapeut Eric Bridoux masíruje a tejpuje závodníky prakticky nepřetržitě během celého týdne. Kolik času pak potřebuje na svou regeneraci po TDM?

Sám Eric říká, že to je práce, která ho nesmírně baví, je to pro něj přínos a zábava starat se o závodníky, a proto ani nepotřebuje po TDM zvláštní odpočinek. Naopak hned po závodech v práci pokračuje, neboť se stará o národní ragbyový tým vysoké úrovně.

Máte tip na letošního vítěze?

Letošní TDM je velmi otevřená. Je tam nejméně deset jmen na vítězství. Česká republika má šanci v Jirkovi Suchém, Michalu Ženíškovi, mezi španěli to může být Pedro Etxeberria Urbieta, z Belgie Alain Timmermans a z Francie Christophe Vereecke. Mezi ženami Španělka Abete Fernadez, v současnosti běhá cross a působí velice silně. Samozřejmě neznám všechny dobře, tak se může na vítězství objevit někdo další.